Novoroční předsevzetí

Nikdy jsem nebyl fanoušek novoročních předsevzetí. Spousta lidí je nemá ráda a tvrdí, že Nový rok není ničím výjimečný a člověk se může začít měnit kdykoliv. Ačkoliv je to pravda, myslím si, že Nový rok je takový pěkný milník v lidském životě. Vždy se rád ohlédnu za předchozím rokem a podívám se, co se změnilo.

Můj problém s předsevzetími vychází z typů, které si lidé dávají. Zdá se mi, že všichni, co si předsevzetí dávají si vybírají stereotypní věci, které se od nich očekávají, a ještě ve formě, v jaké lidé ztrácí motivaci po prvních pár týdnech.

Dát si jako předsevzetí začít cvičit / zhubnout / jíst zdravěji je tou nejstereotypnější věcí, se kterou lidé začínají nejintenzivněji v prvním týdnu a během měsíce je opustí motivace i nadšení. Hlavním důvodem je především absence viditelných výsledků.

Předsevzetí typu „najít si přítelkyni“ je ještě hloupější, neboť člověk by neměl u takovýchto věcí zbytečně tlačit na pilu. Navíc, i kdyby jednotlivec na vyplnění tohoto předsevzetí pracoval sebevíce, může se nakrásně stát, že se ho splnit nepodaří.

Problém je tedy hlavně ve formulacích slibů, které si sami dáváme. Přeformulujeme-li „najít si přítelkyni“ na „zapracovat na sociálním životě a pokusit se najít si přítelkyni“, úkol najednou zní splnitelnější, neboť předem není definován žádný očekávaný výstup ani časový limit; pouze přání zlepšit část života s hlavním úkolem „do your best“.

Vloni jsem si dal předsevzetí hlavně zapracovat na své mentální hygieně, což se mi v průběhu roku podařilo. Letos bych na to chtěl navázat a zapracovat v této oblasti především na své produktivitě. Taktéž bych se chtěl alespoň dvakrát týdně věnovat nějaké fyzické aktivitě. A co se týče hledání přítelkyně, rád bych zůstal této činnosti otevřený… 😀

Rovněž bych se rád navrátil ke koníčkům jako hraní her a čtení. Číst bych chtěl alespoň jednou do týdne a prokousat se hromadou knih ještě od loňských Vánoc. Nachystal jsem si i seznam videoher, které bych chtěl v letošním roce dohrát (dohrané budou v průběhu roku odškrtávány):

  • Cyberpunk 2077
  • Mafia: Definitive Edition
  • Celeste
  • Half-Life
  • Half-Life 2
  • Mirror’s Edge
  • Bully
  • GTA: San Andreas
  • Ori and the Blind Forest
  • Amnesia: A Machine for Pigs
  • Alien: Isolation
  • SOMA

V průběhu hraní bych rovněž rád psal recenze a postřehy z mého hraní, abych se cvičil v psaní.

Scott Wozniak mě nadchnul do videoherních kolekcí, proto bych, pokud by se podařilo, chtěl začít se sbíráním her a trochu se vrhnout do videoherní historie a navštívit retro obchod v Newcastlu. Momentálně mě zajímají systémy Nintendo Entertainment System (NES) a Nintendo GameCube.

Co se týče osobních projektů, chci dokončit tarotový balíček, nechat si ho vytisknout a používat jej. Doufám, že se mi povede dokončit podstatná část filmu „Zahrada boží„, který je momentálně v rané produkci.

Záběr z připravovaného filmu „Zahrada Boží“
Natáčení s dronem

Celkově bych se rád zaměřil na další rozvíjení mé osobnosti a portfolia. Duševní zdraví je mou hlavní prioritou – zůstat v pohodě za všech okolností a více si věřit. Rok 2021 snad bude lepší, než ta fraška, kterou jsme dostali místo 2020, tak bych to mohl zvládnout lépe.

Bláznova cesta #1

Tarot - Mírnost

Tarotové karty mě fascinovaly už od doby, kdy jsem je spatřil jako merchandise k videohře Undertale (2015, Toby Fox). Přišlo mi, že pojmenování karet velké arkány nabízelo spoustu možností k parodování.

Moje první interakce s nimi, byla, když jsem ve Photoshopu udělal první návrh balíčku sestaveného z fotek naší party ze základky. Graficky nestál za nic – v podstatě jsem pouze našel nějaký rámeček na Google obrázcích a postupně dosazoval fotografie.
Musím ovšem přiznat, že některé asociace jsou velmi dobře promyšlené a dokázaly mě v retrospektivě pobavit.

Fyzicky už několik let pracuji se steampunkovým tarotovým balíčkem, který jsem dostal někdy k Vánocům. Od té doby, co ho mám, jsem s ním leccos věštil (údajně prý velmi úspěšně), a i přes to, že je nádherně ilustrovaný a opravdu se mi líbí, jsem měl v plánu si jednoho dne udělat vlastní.
Něco, jako ten ze základky, ale graficky pokročilejší a obsahující věci, osoby, a reference mě blízké.

A tak v současné době, kdy nemám během vánočních prázdnin moc na čem pracovat, a stavba portfolia je nikdy neutuchajícím cílem, jsem se rozhodl do toho vrhnout.

Než jsem mohl začít tvořit, bylo třeba stanovit pár pravidel, která by dala úsilí nějakou formu:

  1. Budu předělávat všech 78 tarotových karet (22 karet velké arkány a 56 karet malé)
  2. Abych se procvičil v grafice, každá karta se ponese v jiném grafickém stylu (alespoň dokud budu mít nápady)
  3. Karty budou obsahovat osoby, věci a reference, které mají pro mne hodnotu – chci totiž, aby balíček byl osobnější.
  4. Karty velké arkány se pokusím replikovat s většinou obsahu, nebude-li tomu bránit například již hotová reference. Obsah karet malé arkány by měl odpovídat významu, ale nebudu na sílu protlačovat původní vzhled. Rovněž nepovažuji za nutné do nich umisťovat symboly barev (meče, poháry…) – sám ještě nevím, jak karty budu nakonec značit.

Původně měl být balíček tematicky laděn do mých zážitků ze střední školy, a i když jsem přesvědčen, že by toto téma pokrylo všechny karty, rád bych dal šanci i referencím z jiných částí mého života.

Jakmile bylo toto všechno rozhodnuto, mohl jsem se dát do práce.

Karta č. 4 – Císař (The Emperor)

První kartou, která vznikla byla karta císaře. V době, kdy jsem na této kartě pracoval jsem ještě nabyl na sto procent rozhodnut, jestli se bude balíček týkat čistě jen DELTY, nebo i jiných oblastí.

Císař je kartou otcovství, autority, pevného řádu a logiky. Představuje staršího muže, který vládne a pečuje o svůj lid. Opírá se o svůj klid a zkušenosti, když řídí svou říši – během toho jedná naprosto logicky. Vždyť řád a struktura dává chodu světa smysl.

Od počátku bylo jasné, že na kartě nemůže být vyobrazen nikdo jiný, než pan ředitel Formánek, který s jistou nadsázkou je vladařem DELTY. Pro styl ilustrace jsem zvolil plochou ilustraci se zrnitými přechody.
Pana ředitele jsem posadil na trůn z původní karty doplněný o čepele nechvalně známého Železného trůnu z Písně ledu a ohně. Posledním detailem z původního designu, který jsem doplnil bylo žezlo podobající se nilskému kříži.

Karta č. 6 – Milenci (The Lovers)

Milenci, jak název napovídá, představují lásku, partnerství a spřízněné duše – spojení dvou lidí v harmonickém soužití.

Tato karta byla poměrně přímočarou záležitostí, jelikož pouze jedna reference splňovala název karty a zároveň nebyla pouze zobrazením, že někdo s někým chodí – Kuba a Dan jako Sandy a Danny z Pomády po ajťácku.

Pomáda po ajťácku je dodnes jeden z mých nejoblíbenějších projektů, na kterých jsem pracoval a má pro mě nepopsatelné kouzlo.

Původně jsem se chtěl vydat cestou realistických ilustrací 50. let minulého století, ale brzy mi došlo, že jsou zatím za hranicemi mých schopností. Proto jsem postavičkami nechal místo toho inspirovat kreslenými ilustracemi té doby. Pozadí je designováno ve stylu atomového věku.
Z původního vzhledu jsem zachoval biblického hada a strom s jablky v podobě retro ilustrací a slunce vyobrazené půlkruhem na vrchu karty. Anděla jsem se rozhodl nevyobrazovat z důvodu nedostatku místa na kartě.

Karta č. 14 – Mírnost (Temperance)

Mírnost v tarotu představuje mír a klid. Symbolizuje vnitřní klid, vyrovnanost a harmonické vztahy. Toto je první karta, kde jsem se kompletně vzdálil od původního vzhledu. V tom vidíme anděla, kterak přelévá vodu z poháru do poháru.

Já však měl pro mírnost jinou vizi. Půl roku zpátky jsem v rámci závěrečného projektu na Mobilní aplikace dělal hru v pixel-artovém stylu s názvem Pixel Noire. Mělo se půovdně jednat o cyberpunkovou detektivku, ale v průběhu vývoje se vše tak nějak zvrhlo a hra se stala dílem nabitým referencemi a vtipy.

Ve hře byla dokončena pouze jedna ulice se třemi budovami – v té prostřední prodával pan učitel Zmítko, pro kterého jsem hru dělal, zmrzlinu. Tato scéna působila tak mírumilovně, že z ní následně vzniklo i relaxační lo-fi video:

Každopádně mi bylo jasné, že tato scéna musí být vyobrazena na kartě mírnosti. Jelikož hlavní část scény byla již hotová z minulosti, rozhodl jsem se vzít design hlouběji za hranice pixel-artu.
Motiv prodavače zmrzliny jsem zabalil do vzhledu klasických krabic z éry počátku videoher, jaké měly hry pro konzoli Atari 2600.

Toto jsou momentálně všechny karty, které jsou dokončeny. Už teď se potýkám s problémem, že mám více motivů pro jednu kartu, takže budu muset volit ten nejlepší. Doufám, že se mi povede zůstat soustředěný a balíček dokončit.

Průběžný stav balíčku můžete sledovat v příspěvku Bláznova cesta – balíček.