Znáte to – do maturity dva týdny a musíte se na ni učit. Co děláte? Všechno kromě učení…
Počítat tečky na stropě? Why not?
Uklidit celý dům? Ale ano!
Vyšetření prostaty? Yeah, sounds fun!
Hudební kvíz na Discordu? HELL YEAH!
Jednoho dne jsme zjistili, že Discordí bot MEE6 umí po příkazu !start-quiz skočit do hlasového chatu a rozjet námi nazvaný muzikální kvíz. Muzikální kvíz nás provedl dvěma týdny do maturity. Nebýt něj…
…
…
…
…
…
…tak bychom stále byli naživu, je to kvíz, ne kyslík….
Anyway, princip je jednoduchý. Každý kdo je ve voice chatu může hrát. Robůtek se připojí a zahraje ukázku z náhodné písničky a účastníci hádají v chatu název skladby a interpreta. Kdo dřív přijde, ten dřív body.
Za uhodnutý název je jeden bod, za interpreta taky jeden. Pokud tentýž hráč uhodne oboje, dostane tři body namísto dvou. Robůtek označuje správné a špatné odpovědi.
Kdo potřebuje přítelkyni, když může odvozovat svoji hodnotu z bodů virtuálního kvízu na Discordu?!
Po napsání příkazu do chatu se robůtek připojí do hlasového kanálu a začne dramatický odpočet. Tento odpočet v nás evokoval vzpomínku na video Michala Štěrby na počítačovou grafiku, ve kterém vzal nahrávku paní Hurtové před zeleným plátnem a udělal jí špatný lip-sync ke coveru písničky „Cizí zeď“. Toto video začínalo stejným dramatickým countdownem, než začala písnička.
Stalo se proto tradicí hned poté, co robot dojede s odpočtem na nulu začít sborově zpívat „Rádi píšem na cizí zeď…“. No řekněte, co lepšího se dá dělat před maturitou?
Kvíz trvá patnáct písniček a robůtek počítá body. Písničky jsou napříč všemi žánry, takže můžeme být kompletní klauni, co se neučí na zkoušky, od rock ‚n‘ rollu 60. let až po rap současnosti.
Nutno poznamenat, že jako odborníci na všechno vyjma rapu jsme nevěděli nic z tohoto žánru. A Karel hádal pokaždé kombinace slov „bitches“, „money“ a „drugs“… :/
Robůtek měl ale toleranci, takže člověk nemusel zadat vše úplně přesně, dokud se to alespoň trochu PODOBALO originálnímu názvu.
Potom, ale docházelo k tomu, že ve snaze si urvat body pro sebe každý kompletně kašlal na přesnost ve prospěch rychlosti a namlátil do klávesnice podobnou kombinaci písmen.
Hloupoučký robot potom sežral inputy jako:
Byla jedna písnička, která se stala takovým našim interním vtipem – „Movie“ od Toma Mische. Během posledních dvou let jsme totiž žebrali na angličtinách, abychom mohli koukat na filmy a to slovo „movie“ s tím bylo tak nějak spojené.
"Paní učitelko, dáme si movie?" "Ale už jsme na jeden movie dneska koukali..."
Často se ovšem stávalo, že jsme nedokázali ukázku zařadit, neboť její žánr protékal daleko za hranicemi našich playlistů. Co s tím? Nevadí. MOVIE.
Pokud nevíte, co je ukázka za písničku, spamujte Movie – to je ověřená taktika. Stejně jako pokud nevíte interpreta, spamujte Seal – ten tam má dost písniček 😀
Paradoxně, Movie bylo tak naposlouchané, že kluci si málem rozmlátili klávesnice, aby stihli napsat slovo movie rychleji než zbytek jakmile zazněly první tóny ukázky.
Ověřený návod, jak hrát muzikální kvíz
- Je to Movie? -> spamujte Movie
- Není to Movie, ale znáte to? -> napište, co to je…
- Je to rap? -> spamujte bitches a money
- Nevíte, co to je? -> spamujte Movie, nebo náhodné lyrics, co uslyšíte v písničce (ono to někdy vyjde)
- Nevíte interpreta? -> spamujte Seal
- Nevyhráli jste? -> sveďte to na špatný výběr písniček… :/
Všichni jsme byli soutěživí, ale to k tomu patřilo. Normální člověk by možná řekl:
„Pffff, vítězství v muzikálním kvízu nepotřebuju nutně k životu, není to kyslík…„
My jsme však normální nebyli. Ve dne jsme se učili a po večerech hádali písničky v muzikálním kvízu – já, Jirka, Karel a různí hosté.
A více než kyslík, maturitu a návštěvu u psychologa jsme potřebovali jedno jediné…
…
…
…
…
…porazit se navzájem v uhodnutí Movie!